sobota 7. května 2016

Znamení Athény - Rick Riordan

Třetí díl, v originále s napětím dlouho očekávaný, ze série Bohové Olympu. Na samém začátku dojde ke šťastnému shledání Percyho s Anabeth, na který se jistě velice těšili všichni milovníci příběhů polokrevných. Došlo i k velice obávanému setkání členů obou táborů, které i přes okolnosti probíhala poměrně klidně, tedy alespoň ze začátku...

Díky autorovu smysl pro napětí a dramatično dokázal během okamžiku zvrátit děj a čtenář tak dokázal být zbývající stránky (a nejen téhle knihy, ale celé série) napjatý, jak to celé dopadne. Riordan zvolil i velice pěknou zápletku - pátrání po soše Athény, které do celé příběhu opravdu krásně zapadla. Jen, jsem zde jako fanoušek Percy, měla trochu pocit, že mohl přidat Anabeth na její cestě nějaké zkoušky a trochu rozvinout celou část se znamením Athény. Chvílemi jsem si totiž říkala, že je velice nepravděpodobné, že by se onou cestou nedokázal nikdo "probít" po celá staletí. Můj osobní názor je, že to chtělo trochu přiostřit, přidat tam více bloudění a tápání, jak je zvykem, víc příšer, víc bohů, víc zranění, víc úkolů.

Samozřejmě můj celkový dojem z knihy je opět naprosto fascinující. Tento díl se naprosto vyrovnává těm předcházejícím. Situace, které vzniknout díky shledání hlavních hrdinů z obou předcházejících knih, jsou popsány velice živě a probouzejí ve čtenáři jeho nejbujnější představivost. Velice se mi také líbilo, jak se nadále rozvíjeli charaktery postav a jak se vyvíjely jejich životní příběhy. Jen osobně jsem měla problém se vždy vyznat mezi Leem a Frankem, zkrátka jsem si je pletla.

Co se týče obálky, byla jsem zde opět trochu zklamána, zejména po nadšení z obálky u Neptunova syna. A jako tradičně se opět vyjádřím k překladu: překládající odvedl skvělou práci, to se musí nechat, ale mám výhrady, co se týče proběhlé (nebo spíše řečeno zřejmě neproběhlé) korekce. V knize se zde najde opět hodně chyb a překlepů a to je něco co můj celkový dojem z knihy velice ruší, ještě že Riordanovi knihy čtu vždy v originále. A při této příležitosti bych ještě velice ráda upozornila na jednu velkou chybu, kterou je záměna Pipeřiny matky. Někde kolem 270 stránky je napsáno, že jí je Athéna, ale my přece víme, že tomu tak není!

Díky celkovému vývoji příběhu a postav v knize, díky udržení napění a dramatičnosti, vzhledem k propracování příběhu opravdu do naprostých detailů, mi nezbývá, než knihu ohodnotit pěti hvězdičkami.

Žádné komentáře:

Okomentovat